Vánočních playlistů je na Spotify milion, všechny jsou stejné a navíc se určitě shodneme na tom, že nejlepší playlist je vždycky ten, který si uděláte sami. Jestli si vystačíte s koledami nebo vánočním popíkem, nemusíte číst dál, vám ostatním představím pár věcí, které možná neznáte. Velká výhoda klasické hudby je v tom, že funguje skvěle jako kulisa, není potřeba soustředěný poslech, na ten stejně o Vánocích nemá nikdo čas.
Myslím, že stylově se k Vánocům nejlépe hodí barokní, konkrétně varhanní hudba, takže začneme tou největší peckou:
G. F. Händel: Varhanní koncerty
6 varhanních koncertů zkomponovaných v letech 1735-36 v Londýně zřejmě Händel sám nepovažoval za příliš hodnotnou hudbu, nebyly totiž určené k samostatnému provádění, ale jenom jako mezihry v jeho slavných Oratoriích. Prostě taková kulisa, aby se publikum nenudilo, než se začne zpívat. Přesto je mám z Handelovy instrumentální tvorby nejradši.
Celkem to dělá kolem dvou a půl hodin velmi melodické a chytlavé hudby, rozdělené do párminutových vět, zároveň je tam ta komplexita, kvůli které máme baroko rádi. A samozřejmě nechybí slavnostní vánoční atmosféra. Je to přesně typ hudby, do které když jednou člověk spadne, je dlouho těžké poslouchat cokoli jiného. Do playlistu jsem vybral jenom pár částí, kdyby se vám líbily, doporučuji skvělou nahrávku Supraphonu, kde na varhany hraje Jaroslav Tůma. Samozřejmě ani Ton Koopman s Amsterdam Baroque Orchestra nezní úplně špatně.
TOO HOT TO HÄNDEL: KaplanSynthetic
U Händela ještě zůstanu, před pár týdny jsem totiž objevil TOO HOT TO HÄNDEL, nový projekt Viktorie a Kryštofa Kaplanových, kde propojují Händelovu hudbu (hlavně operní árie) s elektronikou.
Zní to moc hezky a v lednu budou mít koncert U Kaštanu na Břevnově!
Vánoční hudba pro žestě (Supraphon, 1983)
Chtíc, aby spal je sice asi nejslavnější česká koleda, ale kdo to má každé Vánoce poslouchat. Jedna z mála verzí, která mi ani po letech netrhá uši, je instrumentální provedení v podání Pražských žesťových sólistů a varhaníka Václava Rabase na desce Vánoční hudba pro žestě. Od Adama Michny z Otradovic tu najdete celou jeho Vánoční muziku, navíc ještě další vánoční skladby od víceméně neznámých italských a německých skladatelů. Podle mě jedna z nejhezčích vánočních desek, kterou navíc — máte-li gramofon — seženete v antikvariátu za pár korun.
Karel Paukert - Noels (azica, 2004)
Vánoční varhanní recitál Karla Paukerta je spíš pro fajnšmekry. Z mainstreamu tam toho moc není, spíše méně známí autoři převážně francouzkého baroka a nějaké variace na různé vánoční písně. Pokud ale chcete slyšet, jak se dá i ta nejotravnější česká koleda rozebrat na součástky a znovu složit dohromady, pusťte si alespoň fugu na téma Narodil se Kristus Pán od barokního skladatele Josefa Segera.
B. A. Wiedermann: Vánoční elegie
Wiedermannovu Vánoční elegii z roku 1920 jsem objevil teprve nedávno. Na nahrávce z kostela sv. Jakuba, kde jsou největší varhany v Praze, ji hraje Irena Chřibková. Pro fanoušky varhanní hudbuy stojí za to tam někdy v neděli zajít a brilantní hru paní Chřibkové si poslechnout naživo.
Remo Giazotto: Adagio
Slavné Adagio g moll bylo dříve považováno za dílo barokního skladatele Tomaso Albinoniho. Ve skutečnosti ho ve 20. století složil italský muzikolog Remo Giazotto, který se Albinonim profesně zabýval a použil některé jeho motivy. Název „Albinoniho Adagio“ se přesto udržel dodnes.
Z celého playlistu je tohle asi nejprovařenější kousek, melodie známá nejen z mnoha filmů, ale také použitá skupinou Doors nebo kytaristou Yngwie Malmsteenem. Já mám rád klasickou orchestrální verzi s Berliner Philharmoniker, je to taková zasněžená krajina.
Alfred Schnittke: Stille Nacht
Alfred Schnittke rozhodně neskládal hudbu pro široké masy. V jeho tvorbě se sice dají najít celkem přístupné melodické věci, třeba Suita ve starém stylu a vlastně i skoro celá jeho filmová hudba, ale většina stěžejních děl, ať už symfonických nebo komorních, se hraje celkem málo. Abyste měli představu, poslechněte si Schnittkeho zpracování koledy Tichá noc.
Ideální do sluchátek při bloudění přeplněnými nákupními centry nebo při čekání na odběr zboží v Alze. Pokud máte rádi ještě temnější zpracování, nemělo by vám uniknout ani poněkud experimentální pojetí Tiché noci od české alternativní zpěvačky Ivety Bartošové, které je se Schnittkeho verzí plně srovnatelné.
Přeji příjemný poslech, tady je celý playlist: